Bleskosvody

 

        Vznik a účinky blesku

        Blesky vznikají při bouřkové činnosti. Podle vzniku se rozlišují bouřky :

        z tepla - kdy se země v určitém místě zahřívá intenzivním slunečním zářením a ohřáté vrstvy vzduchu nad povrchem země jako lehčí stoupají vzhůru
        frontální - při nichž následkem postupu studené fronty vytlačuje studený vzduch teplý vzduch směrem nahoru
        orografické - při nichž jsou spodní vrstvy teplého vzduchu následkem terénního vyvýšení vytlačovány větrem vzhůru

                

        V kapičkách vody nebo ledu dochází ke vzniku a k rozdělování elektrických nábojů. Kladně nabité částečky se shromažďují v horní a menší množství ve spodní části bouřkového mraku, který může dosahovat výšky až přes 10 km se spodním okrajem ve výšce 1 až 2 km, a záporný náboj se hromadí ve střední části a převažuje ve spodní. Blesk nejčastěji vzniká překročením elektrické pevnosti vzduchu mezi mrakem a zemí, kdy vzniká vodivý kanál pro vzestupný/sestupný pozitivní/negativní výboj.

        Elektromagnetický impulz (LEMP) vyvolává tyto účinky :

        tepelné, mechanické, elektrodynamické, kombinované, jiskření a elektromagnetické

                

 

        Ochrana před bleskem a legislativa

        Pro ochranu před bleskem platí ČSN EN 62305 z listopadu 2006, která od 1.2.2009 plně nahradila ČSN 34 1390. 

        LPS (lightning protection system) - systém ochrany před bleskem

        Vnější část LPS se skládá z jímačů, svodů a zemničů. Vnitřní část se skláda z ekvipotenciálního pospojování bleskového proudu a/nebo elektrické izolace hromosvodu.

        SPD (surge protective device) - přepěťové ochranné zařízení určené k omezení přechodných přepětí a svádění impulzních proudů, obsahuje alespoň jeden nelineární prvek.

        Výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2 je povinně dán vyhláškou 268/2009 Sb. u všech staveb a jejich stavebních úprav či změně užívání určených v §36.

        Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit :

a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat

b) poruchu s rozsáhlými důsledky na věřejných službách, zejména v elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží

c) výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin a plynů

d) škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, v budově, která je kulturní památkou

e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny

f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší, nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže

Vyhledávání

Historie bleskosvodů

 V roce 1752 se Benjamin Franklin

 

rozhodl zjistit, jestli existuje souvislost mezi elektrickým proudem a bleskem. Provedl velmi nebezpečný pokus. Vzal papírového draka a připevnil ho ke kovové tyči. Potom přivázal konec provázku na klíč a vyšel do bouře. Když drak vyletěl do bouřkového mraku, uviděl jiskry a cítil náraz, jak elektřina z mraku prošla z draka po provázku ke klíči.

 

Český kněz, přírodovědec a vynálezce Prokop Diviš vlastním jménem Václav Divíšek

postavil bleskosvod na faře v Přímětcích v červnu 1754. Na rozdíl od bleskosvodu, který zkonstruoval Franklin, byl Divišův bleskosvod uzemněný.

Tento Divišův vynález má zajímavou historii. V roce 1760 panovalo v okolí Příměti velké sucho. Místní sedláci považovali za hlavní příčinu neúrody právě bleskosvod a proto jej zničili. Hned příští rok byl ovšem na žádost sedláků opět postaven.